ArtCamp. Poprvé, rozhodně ne naposledy.

Mezinárodní letní škola umění ArtCamp dává už od roku 2005 českým i zahraničním příznivcům umění možnost strávit část léta v kreativním a inspirativním prostředí, objevit či rozvinout svůj talent, potkat zajímavé české i zahraniční umělecké osobnosti a připravit se k přijímacím zkouškám na umělecké vysoké školy. Já se účastnil kurzu Design informací a Architektura. Doporučuji!

Poslouchám.

Řeč je o letní výstavě nazvané 'Muži by měli poslouchat pozorněji, co jim říkají ženy' v plzeňské Studentské galerii, která představuje Mira Švolíka. V jednotlivých sériích využívá jak černobílé a barevné, tak i analogové a digitální fotografie, fotomontáže a fotografické koláže. Tématy jsou například perspektiva a gravitace a jejich porušování. Lidé na jeho dílech mohou létat, chodit po rukou, unášet neunesitelné. S nadsázkou líčí vzpomínky z dětství, představivost a snění z období puberty. Pojednává například téma návratu k přírodě, kde ve fotomontážích propojuje detaily lidských a zvířecích těl s krajinou. Na dalších fotografiích pak nalezneme například figurální kompozice nebo skupinový portrét.Hledá nezaměnitelný vizuální jazyk se snahou vyjádření touhy po dobrodružství objevování neznámého. Tak jako jeho život, věk, myšlení a pohled na svět se mění, tak se vyvíjí a mění jeho principy práce s médiem fotografie.

Becher. Jeho vila, v ní Skála.

Jo, změň si ho.

Čtrnáctiletá Evridika žije se svou matkou Sonou v malém městě. Sona tráví většinu času na turné se sborem, jejž diriguje, a na dceru jí ho příliš nezbývá. Ta se postupně uzavírá ve svém vlastním světě.... Talentovaná filmařka, žijící v Moskvě, se vrací do rodné Arménie a citlivě, se specifickou snovou poetikou, před divákem rozkrývá spletitý vnitřní svět dospívající dívky se všemi jeho zákoutími. (MFF Karlovy Vary - Změním si jméno)

Líbánky v PUPPu.

Na chvíli se možná i zamyslíte, jestli si někdy někoho vezmete. Doporučuji zasnoubeným. Přijde mi, že recenzenti celý film přiliš ztrhali. Zažil jsem momenty, kdy se mi chtělo vstát ze židle a křičet na plátno: ''Tak už táhni do ha**lu, ty teplej slizoune!'', jen důkaz, jak moc mě film vtáhnul do děje. Opravdu jsem se cítil jako jeden z hostů. Krásné lokace, krásnější kamera, nejkrásnější Aňa. Dobrá hudba a režie, což je zvykem.

Líbánky se odehrávají v čase dvou dnů svatební oslavy. Nevěsta a ženich – Tereza (Anna Geislerová) a Radim (Stanislav Majer) tvoří půvabný pár, navzdory tomu, že oba již prošli manželskou zkušeností a odnesli si z ní své šrámy. Tereza zklamané srdce, Radim dospívajícího syna. Jsou však odhodláni zkusit to znovu, jsou přesvědčeni, že tentokrát to vyjde. A zdá se, že svatební oslavy, které probíhají v prosluněném dni v rodinném kruhu v sídle nevěstiných rodičů obklopeném romantickou krajinou, budou skutečně nejkrásnějším začátkem společného života. Ovšem... kdyby se na svatební hostině náhle neobjevil nezvaný host. Jan Benda si brzy získává náklonnost přítomných. Maminky i tetičky mu podstrojují, muži mu bodře nalévají. Kdo to však vůbec je? A odkud se vzal? Je to jen neškodný vetřelec, který se obvykle vmísí do davu s cílem zadarmo se najíst? Nebo se vynořil z minulosti někoho ze svatebčanů? A koho? S Janem Bendou u svatebního stolu dostává romantika trhliny. Toho chlápka je třeba dostat co nejrychleji pryč. Některá tajemství by prostě neměla být prozrazena!(oficiální text distributora)