V jízdárně, tentokrát s Malichem

Velmi mě zaujala jeho práce s drátem, dále malby a texty. Pravděpodobně se jedná o moji neznalost či hloupost, ale v případě některých reliéfů jsem se sám sebe tázal: 'Co a k čemu to je? Vždyť to není ani zajímavé ani pěkné..' Odkaz na stránku výstavy: http://www.karelmalich.cz

'Koupání' ve Stavovském

Zvláštní. Kdo by šel na své narozeniny sám do divadla na toto představení? Já ano. Výjimečně je na vině klub mladého diváka. Nicméně velice zajímavé a poutavé představení. Oficiální text představení: Mikve – prostor rituální lázně, v níž se věřící židovské ženy pravidelně očišťují – se ve hře současné izraelské dramatičky Hadar Galron stává místem střetu různých přístupů k víře i k životu. Do ortodoxní komunity přichází Šira, nová lázeňská, před níž se pozvolna rozkrývají osudy místních žen – dramata, o nichž všichni vědí, ale nikdo o nich nemluví. Ve své snaze pomoci naráží empatická, ale přitom razantní Šira na bariéru náboženských pravidel i lidských předsudků. Ženská komunita, stmelená léta kolem lázeňské Šošany, Širu nejprve odmítá, brání se novému pohledu i nabízeným řešením, aby se posléze v dramatickém závěru ženy pokusily vzepřít svazujícím pravidlům svého společenství. Na pozadí tradičního židovského rituálu otevírá tato současná hra téma postavení žen ve společnosti, vztahu ortodoxní komunity k běžnému životu, především ale nabízí vynikající herecké příležitosti prostřednictvím psychologicky bohatých postav a jejich dramatických osudů. http://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/5322

Milán

Styl. Pak Prada. Skvělé jídlo, historie. Úžasné město na víkend. S přáteli. Ráno přijet, posnídat jako Italové, projít se po městě. Vyšplhat na střechu dómu. Projít si galerii Viktora Emanuela II., prohlédnout si operu La Scalla. Projít okolní obchody s módou a designem. Koupit designové vychytávky. Dát si Bruschettu. Naskočit do tramvaje směrem k San Sieru, pocestě minout Poslední večeři páně od Leonarda Da Vinci, stadionu AC Milán. Posedět v křesle, ve kterém čekal David Beckham před zápasem. Na zpět se zastavit ještě v galerii moderního umění, poslechnout si pouliční umělce, dostat dárek k narozeninám a zase zpět do reality.

Martin a Venuše

Krásný začátek. Opravdu. Ve většině filmů napíší 'o X let později' kdežto tady? Perfektní vyjádření pomocí slepování-nalepování dálničních známek. A co se týče děje? Myslím, že ze vznikých situací s hlídáním dětí štáb také vytřískal maximum. Oficiální text distributora: Příběh filmu začíná před 10 lety, na vernisáži obrazů, kdy se mladá a nadějná výtvarnice Vendula (Kristýna Boková) seznámí se svým budoucím partnerem a manželem Martinem (Marek Taclík). Společně založí rodinu, mají dvojčata – holčičky - předškolního věku a jednoho kluka, batole. Martin buduje kariéru ve firmě vyvíjející hračky a Vendula se stará o rodinu. Martin je většinu času v práci, snaží se zabezpečit rodinu, na kterou mu nezbývá čas, naopak Vendula se stará o děti a chod domácnosti a nemá žádný prostor pro sebe. Každý dělá pro rodinu maximum, ale zároveň se cítí nedoceněný tím druhým. Události naberou spád uzavřenou sázkou, kdy Martin slíbí, že se postará o děti a domácnost během jednoho měsíce. Je přesvědčen, že to vlastně není vůbec těžké. Nastane kolotoč humorných a nečekaných událostí, které dvojici Venduly a Martina pomyslně vrátí zase na začátek jejich vztahu. Znovu si začnou vážit jeden druhého a navzájem se respektovat.