sobota 29. prosince 2012

Hallo! Ich bin Sacher!

Jeden z nejlepších dárkůnedárků. Jak zajímavě zužitkovat ježíškovi dárky v obálkách? Cesty. Nebo alespoň jedna. Vídeň. Dnešní dopravní společnosti mají takové ceny, že vás s kartou ISIC vyjde cesta tam i zpět na necelých 700 korun (v autobuse máte vlastní dotykový monitor s filmy a hudbou, wi-fi na českém území zdarma, pohodlné sezení -paráda, za kterou vděčíme Radimu Jančurovi), což si myslím, že si může dovolit snad každý. S tím, že za vstupy do těch nejdůležitějších galerií mají studenti do 19 let zdarma, vás vyjde jeden parádní den zhruba na tisícovku. Dost matematiky. To jen proto, aby až si dočtete tento článek, jste neváhali a jeli. Naše návštěva začala v 8:10 příjezdem na Prater, od tud jsme se vydali metrem na Nachsmarkt, kde najdete snad vše co se jídla týče od exotických plodů po čerstvé lososy. Dnes, jako každou sobotu, se navíc konal bleší trh na kterém najdete možné i nemožné. I designové kousky. Odtud jsme se příjemnou procházkou dostali na MuseumsQuatier. Akorát včas. 9:40. MUMOK (Museum Modernen Kunst) otvírá v deset. Dvacet volných minut jsme zužitkovali na pořízení fotek s obří instalací nahého muže (k výstavě Nackte Männer trvající do 4. března). A vyfocení se v automatu na černobílé 'průkazové' fotky. 

Öffnen! V MUMOK právě vystavuje Dan Flaving (další fotky z výstavy k vidění na facebooku muzea) a další umělci jako Judith Barry nebo Alejandro Cesarco. 

Poté na skok do nedalekého McDonaldu. Nezmiňoval bych se o tom nebýt akce 'abziehen & gewinnen'. Ne že bychom šli zrovna do Mc kvůli loterii, ale když máte na hranolkách nálepku a nepospícháte, proč ji nesloupnout? A teď si představte, že tam máte kupon na 100.000€ ve zlatě. Možná to bude ten důvod proč ve čtvrtek ráno nepřijdu na vaší hodinu paní profesorko. No, teď tu mouchu, kterou tento kupon má, jako každý jiný. Do školy přijdu. Protože akce, která se k tomuto kuponu vztahovala, skončila 19. prosince!! Víte, jak malá šance je, že si někdo tento kupov vytáhne? Je to směšné. No nic, o asi 2 kila (ne zlata, ale jídla v břiše) těžší se vydáváme k Alebertinu. Vídeň zjevně prožívá apetit po mužích. Nahých mužích. Mluvím o výstavě Erwina Wurma. Názor si udělejte sami (ta končí 17. února). Potom na umělce jako Picasso, Monet, Miró které lépe poznáte v Paříži. Sacher tort, endlich! V nedaleké kavárně jsme si pochutnali na typickém sachru a brauneru se šlehačkou. Od tud centrem k dómu sv. Štěpána. Zkrátka nic, co Pražanovi vyrazí dech. A teď už na metro a do autobusu. Jen kratší zastávky v pár obchodech na ještě vánočním bulváru. Tchüs! 

čtvrtek 20. prosince 2012

Klauhrůzy 13'

Jako každý rok se koná na naší škole výstava klauzurních prací. Jenže letos jsem přibyl já. Žižkove, koho si to přijal? Zas tak hrozné to snad nebylo, ochutnávka na školním facebooku. Ale ta pozvánka.. ROVNOU ZAVŘETE ODDĚLENÍ GRAFICKÉHO DESIGNU!

neděle 16. prosince 2012

Vyšel.

Kouzelný film s názvem Až vyjde měsíc jsem dnes zhlédl v kouzelném Bio Oku. Mírně absurdní, nicméně zajímavý, příběh odehrávající se v minulém století, dvou mladých lidí na ostrově mě pobavil.


Příběh roztomile svérázné komedie Až vyjde měsíc se odehrává v 60. letech 20. století na romantickém pobřeží Nové Anglie. Samovi a Suzy je dvanáct let. Oba spojuje stejný problém: se svým okolím si nerozumí, ale myslí si, že o světě dospělých vědí vše. Na první pohled se do sebe zamilují. Uzavřou tajnou dohodu a připravují velkolepý plán. Po roce od jejich prvního setkání společně utečou do divočiny. Jejich zmizení obrátí život poklidného městečka vzhůru nohama. Pod vedením místního šerifa (Bruce Willis) zahajují obyvatelé rozsáhlé pátrání po dvojici malých uprchlíků. Kromě rodičů (Bill Murray, Frances McDormand) mladé dívky, se po jejich stopách vydávají i místní skautský vedoucí (Edward Norton) s celým oddílem nadšených skautů, sociální pracovnice (Tilda Swinton) a další výstřední dobrovolníci…

(oficiální text distributora)

sobota 15. prosince 2012

Šlechtašlichta

Bylo nebylo, přišel mi email. Začínal slovy ''Dobrý den, vše máme na webu  www.ngprague.cz vstupné je 20 Kč, s výklady či dílnou mezi 40-60 Kč.''. Poučení číslo jedna, mějte u sebe vždy více peněz, protože ve skutečnosti vstupné stálo 120Kč, které jsem měl a teď si říkám, jestli bych neudělal lépe, kdybych si za ně koupil kafe a dort u Paula a nasával inspirujcí pařížskou atmosféru. Poučení číslo dvě, vždy si předem rozmyslete, kam se chystáte. Dále v emailu stálo, že edukační program (proč nejsou schopni použít nějaké české, nepřevedené synonymum) je pro sutenty MŠ,ZŠ,SŠ A VŠ - tudíž jsem předpokládal, že já a má splužačka budeme nejstarší mezi bandou placajících se mrňat. Naopak. Kurzu jsme se zůčastnili my dva a asi dalších 8 lidí, kterým bylo dohromady asi 900 let. Takže lepší začátek jsem si nemohl představit. Může být hůř. Taky bylo. Dnešním tématem totiž bylo dělání netscuk. Netsuk je v podstatě přívěšek, za který si přichytnete takovou kapsičku, cituji úplně neschopnou komentátorku, do které si vložíte medikamenty (citace končí) nebo nějakou jinou pitomost. A vše si pověsíte za pásek na kimonu. Heureka!? Celou dobu mi v hlavě vrtá, proč si nemůžu udělat na kimonu kapsu? No nic. Po vyslechnutí přednášky (kterou bych odprezentoval lépe, kdybych se 10 minut před ní koukl na wikipedii) jsme se odebrali do ateliéru (musím se smát, protože ateliér je opravdu nadnešený výraz pro místnost, do které jsme se odebrali - nicméně pořadatelka tomu tak říkala). Naše netsuka měla tvar ryby. Tedy měla mít. Ale ano, s trochou fantazie, byste ji dokázali poznat. Když jsme ji doplácali z modulitu, uvařili a natřeli, všichni nadšení starouši vytáhli své foťáky (někdy i digitální) a začali si své výtvory fotografovat. Omlouvám se, fotku své rybky nepřiložím, protože jsem tam svou rybku 'zapomněl' a přetlačovat se o nejlepší místo na snímek se mi opravdu nechtělo. Zdrháme! Po prohlédnutí vcelku zajímavé asijské výstavy jsem s klidem v duši ze šlechtického paláce odešel.

úterý 4. prosince 2012

Na Vinohrady do divadla


Právě jsem přišel z divadla Na Vinohradech, reprízy představení To byla moje písnička. Vcelku zajímavá, mírně sentimentální, komedie Noëla Cowarda o životě tehdejších hereckých hvězd. Učinkovali: Jana Štěpánková, Daniela Kolářová, Marta Vančurová, Gabriela Vránová, Libuše Švormová, Carmen Mayerová, Lilian Malkina, Ivanka Devátá, Vendulka Křížová, Eva Řezanová, Jan Šťastný, Jaroslav Kepka a Václav Vydra. V této hře najdeme kromě velice vtipných scének i o něco hlubší, druhý význam. Zhlédněte!