 |
| Karlovarská kolonáda |
Jako první příspěvek uvedu svou účast na KVIFF. V Karlových Varech se filmový festival koná od roku 1947. Ale samotná historie města začala již mnohem dříve a to objevováním přibližně kolem roku 1350. Císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti uspořádal výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, posléze přejmenované na Karlovy Vary.
V roce 1522 vychází první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera, jež je vydána v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759). V letech 1732 až 1736 se staví jedna z nejdůležitějších karlovarských budov. Barokní kostel sv. Máří Magdaleny, jehož architektem je Killián Ignác Dietzenhofer.
 |
| kostel Sv. Máří Magdaleny |
Roku 1775 Johann Georg Pupp založí Grandhotel Pupp. Světemproslulá Becherovka se zde začíná vyrábět v roce 1807. Rok 1844 je stěžejní pro vývoz zřídelní vody. Roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť.
Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - již zmíněný Grandhotel Pupp (jeho přestavba), divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující).
 |
| Grandhotel Pupp |
Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary. Po druhé světové válce dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k vysídlení německého obyvatelstva do Německa.
Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989.
